Vánoční barbaři.

22. prosince 2016 v 11:37 | Ji
Rozhodla jsem se sepsat krátší článeček o tom jak si pokazit nebo naopak zpříjemnit Vánoce. A při té příležitosti si nemůžu odpustit jednu kravinu co mně napadla:
2T Reposazba je nástroj ČNB jak odčerpat peníze ze společnosti. Vánoce jsou nástrojem křesťanů, jak dostat peníze do kostela.
(-nejsem žádný protestant, neberte si to zle :D-)

Celý rok nám ke štěstí stačí jen milý úsměv. Tak proč jsou Vánoce jiné?
Aneb-radujte se z maličkostí.
Jak je možné že malé dítě klidně celý večer opakuje: "A kdy už příjde Ježíšek?"
"Musíš vydržet, je mnoho dětí, které se těší na dárečky." utěšují rodiče, kteří už nějakou dobu ví jak to s tím škrtem je (on vlastně nedává... ten bere)
"A dostanu tu pistol?" ptala by se moje sestra na ideální hračku.
"To nevím. Ale dopis jsi napsala, takže pokud jsi byla hodná, tak dostaneš." napínat malé dítě je vlastně zábava. Nepamatuju si, že by některý z rodičů pospíchal z vánoční procházky tak rychle jako ti špunti. A málokterému dospělákovi vydrží úsměv na tváři tak dlouho.
Já nechci vyrůst. Chci být to veselé dítě. Jak? Lehko!
*Nechte se překvapit. A překvapujte ostatní*

"Jenom počkej co jsem ti koupila. To mně zajímá s čím se vytasíš ty... Protože ten můj dárek je fakt bomba." vyslechla jsem rozhovor dvou kamarádek *omlouvám se za své velké uši*
Na konci listopadu se chlubit s dárky? Kdo zná stresovou křivku hned mu dojde, že nadšení z téhle věty bude trvat jen pár sekund. Čím častěji se potom podnět zopakuje, tím slabější reakce kamarádky bude. Z toho plyne:
*Dárky jsou tabu. Minimálně do půlky Prosince.*

Ještě lepší barbaři jsou lidé kteří si předem určují své dárky. Máte třeba starou pánev... Řešení je říct to manželovi s přídavkem-to chci od Ježíška. Ano, takový dárek pak bude určitě praktický a využívaný. Na co se sakra chcete těšit? Na barvu balícího papíru a tvar blyštivé stuhy?
Tak takhle taky ne!
*Neříkejte si o dárek*

"Já vlastně mám legíny, ale ty dostanu až pod stromeček." ___ Opravdu? -.-___

Další zástupci absolutních ničitelů:
"Co to děláš?" ptá se matka snaživé dcery.
"Adventní věnec." stroze odpoví.
"Co je advent?" zní naprosto jednoznačná narážka na křesťanskou podobu Vánoc. Vánoce přece vždy byly pohanským svátkem... No a co? Líbí se vám věnec? Koho zajímá jeho původ? Důležitá je krásná atmosféra, kterou zapálení ozdobených svící vžene do vaší kuchyně. Znám to dobře. Tohle jsou totiž slova mojí matky a nejen že nejsou dvakrát povzbudivá, jsou semtam i odrazující.
*Dělejte Vánoce krásné hlavně sami pro sebe.*

Teď jeden tip, který jsem po několika letech objevila až letos. Snažíte se provonět dům perníkovým kořením, kokosem, vanilkou, čokoládou. A také se hodí rovnou se zavděčit vašim příbuzným s prázdnými žaludky. Perníčky z 16 vajec, trojtá dávka kokosek,... všechno to cukroví úspěšně končí v puse ještě před Šťedrým dnem. Středa, pátek, víkendy po práci... Všechno obětuji pečení. Dokonce jsem se před cukrovím naučila do trouby dát bábovku, abych ty sarančata nakrmila a tak docházelo ke značně nižším ztrátám materiálu. Šestnáct vajec, kupa mouky a kdo to jako uhněte, vyválí a vykrájí? Trouba nesmí jet na prázdno a tak vtahuji do děje svou milou sestřičku. Jedeme jako výrobní linka...
"Je mi jedno že nevíš jak to nazdobit! Ale já to sama dělat nechci. Vidíš tu traktorovou vlečku za oknem, ta je plná cukroví." poháním ubohého člověka. Nejde sice o týrání, jelikož jsme si společné čmrkání sladkou polevou vždycky užily, ale v deset večer už dostáváte do ruky se zdobičkou lehčí křeče. A tak zdobení změnilo podobu na barvení a jednoduché hňátání cukru na perníky. Proč? Aby je někdo snědl? Tak to ani hezké být nemusí... Tak se podívejme na trochu jinou situaci. Děláte úplně ideální množství laskomin. Těsto se mne jedna radost, hrajete si s každým kouskem. Máte dokonce čas si zpívat! Jak to vypadá po upečení? No krása! Nic jsem nezpálila. Mamce je líto takovou precizní krásu dát do pusy. A navíc... Je toho málo. Když to sní teď, na příště už nezbyde nic. Sváteční stůl bude pohádkový s tolika druhy krásného cukroví.
*Zpívejte si u pečení a pečte krásné, ne velké.*
Ale negarantuji, že i přesto nebude potřeba se naučit pár pečetících ninjutsu na krabice se sladkostmi.

Teď si představuji okamžik, kdy mi přijde přání od známých. Hm... Hezká pohlednice, kde ji asi koupili? Na zadní straně čtu nějaký citát okopčený z knížky, ještě hůř možná z internetu... Přejeme šťastné a veselé Vánoce. Oh díky teti... Jak dlouho zabralo napsat tenhle vzkaz? Nechci zpochybňovat její nejsrdečnější pozdrav. Aspoň si na mně vzpomněla. A ona to přece dožene po Vánocích, až mi dá ten superdárek. Já osobně ale upřednostňuji city před věcmi. Proto dělám přáníčka vlastnoručně. Stačí vám nějaké pastelky, voskovky, papír, možná trocha stuhy. Když budete fajnšmekři, tak nějaká drobná ozdůbka co seženete za pár kaček v drogérce. Nakreslíte, vystřihnete, slepíte, ozdobíte. Pro každého kamaráda nějaké milé slovíčko. Každé přáníčko pomazlit, jakoby jste pečovali o drahou osobu, které je určeno. Kde je hodnota ručně vyrobeného přání oproti těm papírovým kartičkám? Každý má jiný vkus no... Každopádně tímto drobným šťestíčkem můžete obdarovat i lidi z širokého okolí na které by jte si jinak nevzpomněli.
*Myslete na city, které vkládáte do maličkostí.*

Je tady ještě jedna nepříjemnost. Která mi začala kazit požitek z tohoto ve svém jádru roztomilého svátku, od doby kdy jsem poznala hodnotu peněz. Ano, je to právě komerčnost. Kamkoliv se pohnete visí letáky. Všichni hlásí ty nejlepší slevy. Oh... v dmku mají krásný balící papír se stromečkama. Rodiče aby si šetřili celý rok za účelem nasytit své rozmazlené ratolesti.
Jo tak pozor! Mně teda rodina a přátelé dávají dárky protože mně mají rádi. Ne proto, že by na to měli finance. Já jsem alespoň o tomto přesvědčená. Nepotřebuji totiž drahé šílenosti. Dokonce si nedokážu představit jedinou věc, která by mi udělala větší radost, než cokoliv jiného. ( až teda na blue royan tobiano painthorse, kterého naštěstí jen tak pod stromeček nikdo nenacpe. Možná kdyby nám ten smrk trčel střechou ven xD ) Zpět do reálného světa... A mně taktéž nejvíce láká hledat dárky které nekoupíte jen tak v obchoďáku. Opravdu největší radost udělám vždy drobnými dárky, které ale mají styl.
*Dárky hledejte a ne kupujte*

A opravdu poslední tip. Vánoce mají svoje kouzlo nejen díky dárkům, cukroví a červeným čepicím. Jsou zde krásné tradice a zvyky. Zkuste pouštět lodičky, zapalovat svíce, věšet jmelí nebo rozkrajovat jablíčka. Pěkné by bylo vzpomnět si na zvířátka a zajít třeba do lesa :)
*zkuste některou z tradic*

Každopádně si VŠICHNI UŽIJTE NÁDHERNÉ SVÁTKY NEHLEDĚ NA TO JAK JE BUDETE SLAVIT ♥
Do nového roku hodně štěstí, lásky, úspěchu, pohody a učte se vy líná bando! :D
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama